V dnešním světě je opravdu nejdůležitější čas. Čas jsou peníze. Travis potřeboval novou větší postel a díky internetu a obchodu jí měl hned doma. Žádné shánění, objednávání, nic takového. Pokud se takto daří, dodává to energii, impuls. Teď už stačí sehnat ztracený stůl, koupit do počítače zdroj a je takříkajíc ve vatě. Alespoň prozatím.
ingvar Kampard na tomto obchodě vydělal spousty peněz, což mu však nebrání šetřit. Na trh chodí před zaírací dobou, aby mohl zeleninu koupit se slevou.
neděle 17. února 2008
pátek 15. února 2008
Úžasný Valentýn
Travis nemá rád dárky, ktere jsou v obchodech a musí je někomu koupit. Taky nenávidí věci, které je třeba hledat. Kdyby předem věděl, které to jsou, na místě by je upáli.
Tuto první část nicméně vyřešil geniálně. Zeptal se na zakladni otázku všeho lidství - co ta moje holka dělá nejraději? A vzápětí ho to napadlo. Má přece ráda verše! Ona si je čte a nenudí se při tom. Neuvěřitelné. Ale pro dnešek jí bude věřit, řekl si a zašel do knihkupectví. Nikdy knížku s básněmi nekupoval, takže nevěděl, že taková sekce vůbec existuje.
Nakonec došel k nejmenším poličkám z nejmenších s vrstvou prachu takovou, že by se dala krájet a veselými pobíhajícími pavouky. Jako první se mu dostala pod ruku pěkná modrá s fantay motivem. Uvnitž byly ruzné básně s motivy jako je láska, nenávist, život, smysl života, nesmysl života, a další důležité témata. Ok, tohle bude ono, pomyslel si Travis. Ještě nějakou bonbonieru ve tvaru srdce, kterou viděl někde na začátku a nákupy skončily.
Když čekal na svou milovanou v předsíni univerzity, pozoroval obří globus a přemýšlel, co by se stalo, kdyby se uvolnil a začal kutalet ven skrz prosklené dveře.
O něco později se s dívkou pohádali. Byli uražení, pak zase mluvili a zase byli uraženi. Prostě láska, že by jí viděli i svačící kosmonauti z lodi někde ve vesmíru. Všechno to vyvrcholilo v pizzerii, kde už to nemohl Travis vydržet a poslal ji tam, kam se odváží podívat jen doktor. Byl naštvaný. Po cestě Travis ztloukl pár plotů, které si o tom myslely své.
Travis se přistihl, jak kupuju na nadraží dva listky. Jeden pro sebe a jeden pro dívku. Na nádraží nebyla. Prošel ho po cele delce.
Byla tma a nikde ani noha. Kam mohla jít? Seděla na schodech. Byla to malá silueta. Všiml si, že musela vidět, jak mlátí a kope do nevinného plotu. Sedl si vedle ní, jako kdyby se nic nedělo. Řekl suše ahoj a svět vybouchl.
Líbali se. Naprosto spontáne a úžasně, cítil její slzy. Její tvář byla celá vlhká. Sedla si na něj a přitiskla se. Plakala ještě více, on se usmíval a stekaly mu slzy po obličeji. Nedovedl si představit čí byly. Pevně se k Travisovi tiskla a on citil kolem svých rtů chuť soli.
"Myslela jsem, že se nevrátíš."
Tak toto byl valentýn roku 2008. Na těchto schodech se pak odehrálo pár věcí, které mělo na svědomí pivo. Jednak se šla vyčůrat nedaleko do křoví, druhak je přistihli, když jeho ruka zabloudila do klína a ona začala vydávat hlasy, které si jde jen těžko s něčím splést. Bylo to trapné až na půdu. Dotyčný mířící na vlak se soustředil na schody, které pevně a hlavně stále sledoval, jako kdyby jedinný pohled někam jinam znamenalo smrt pro něho i celou rodinu.
Zkoušeli pak pokračovat ve vlaku i na chodbě před zaveřeným obchodním domem. Tam je pro změnu vyrušil bezdomovec. Vzdali to. Nevadí, řekli si - zítra se uvidí znovu.
Tuto první část nicméně vyřešil geniálně. Zeptal se na zakladni otázku všeho lidství - co ta moje holka dělá nejraději? A vzápětí ho to napadlo. Má přece ráda verše! Ona si je čte a nenudí se při tom. Neuvěřitelné. Ale pro dnešek jí bude věřit, řekl si a zašel do knihkupectví. Nikdy knížku s básněmi nekupoval, takže nevěděl, že taková sekce vůbec existuje.
Nakonec došel k nejmenším poličkám z nejmenších s vrstvou prachu takovou, že by se dala krájet a veselými pobíhajícími pavouky. Jako první se mu dostala pod ruku pěkná modrá s fantay motivem. Uvnitž byly ruzné básně s motivy jako je láska, nenávist, život, smysl života, nesmysl života, a další důležité témata. Ok, tohle bude ono, pomyslel si Travis. Ještě nějakou bonbonieru ve tvaru srdce, kterou viděl někde na začátku a nákupy skončily.
Když čekal na svou milovanou v předsíni univerzity, pozoroval obří globus a přemýšlel, co by se stalo, kdyby se uvolnil a začal kutalet ven skrz prosklené dveře.
O něco později se s dívkou pohádali. Byli uražení, pak zase mluvili a zase byli uraženi. Prostě láska, že by jí viděli i svačící kosmonauti z lodi někde ve vesmíru. Všechno to vyvrcholilo v pizzerii, kde už to nemohl Travis vydržet a poslal ji tam, kam se odváží podívat jen doktor. Byl naštvaný. Po cestě Travis ztloukl pár plotů, které si o tom myslely své.
Travis se přistihl, jak kupuju na nadraží dva listky. Jeden pro sebe a jeden pro dívku. Na nádraží nebyla. Prošel ho po cele delce.
Byla tma a nikde ani noha. Kam mohla jít? Seděla na schodech. Byla to malá silueta. Všiml si, že musela vidět, jak mlátí a kope do nevinného plotu. Sedl si vedle ní, jako kdyby se nic nedělo. Řekl suše ahoj a svět vybouchl.
Líbali se. Naprosto spontáne a úžasně, cítil její slzy. Její tvář byla celá vlhká. Sedla si na něj a přitiskla se. Plakala ještě více, on se usmíval a stekaly mu slzy po obličeji. Nedovedl si představit čí byly. Pevně se k Travisovi tiskla a on citil kolem svých rtů chuť soli.
"Myslela jsem, že se nevrátíš."
Tak toto byl valentýn roku 2008. Na těchto schodech se pak odehrálo pár věcí, které mělo na svědomí pivo. Jednak se šla vyčůrat nedaleko do křoví, druhak je přistihli, když jeho ruka zabloudila do klína a ona začala vydávat hlasy, které si jde jen těžko s něčím splést. Bylo to trapné až na půdu. Dotyčný mířící na vlak se soustředil na schody, které pevně a hlavně stále sledoval, jako kdyby jedinný pohled někam jinam znamenalo smrt pro něho i celou rodinu.
Zkoušeli pak pokračovat ve vlaku i na chodbě před zaveřeným obchodním domem. Tam je pro změnu vyrušil bezdomovec. Vzdali to. Nevadí, řekli si - zítra se uvidí znovu.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)